Skupina Nedělní Lidé vznikla v roce 2004.
Zpočátku se pohybovala převážně mezi Brnem a Prahou, postupně se začal radius působení rozšiřovat. Od té doby Nedělní lidé zahráli např. na festivalech Babí léto, Krákor, Kubafest nebo Potulný dělník, zúčastnili se Malé Alternativy, s radostí přijali pozvání za hranice České republiky do Budapešti, Debrecenu, Szentendre či německého Wurzenu a Lipska.
V roce 2005 vydali ještě v původní čtyřčlenné sestavě Nedělní Lidé vlastním nákladem eponymní debutové album. Nedlouho poté došlo ke změně na postu baskytaristy a sestava byla zároveň rozšířena o trombon.
V roce 2008 ve spolupráci s labelem Ears&Wind Records vychází album „Hnětetěto“, které se v recenzích setkalo s přívětivým přijetím.
V současné době skupina vystupuje ve složení
Jan K. Faltus – hlas, kytara, metalofon, lustrofon, plechy, hračky, ruchy....
(dále Tohorobův Lipet Grund, dříve Pouhý Výmysl, Eliášův Oheň)
Magyar – kytara, hlas, ukulele, harmonika (dříve Pouhý Výmysl, Os Hepar)
Attila Gál – basa, hlas (dále Gregor Samsa, dříve Juttot Neki)
Shkaryn – trombon, hlas, perkuse (dříve Brass Collegium)
Štěpán Matoušek – bicí, perkuse (dříve Pouhý Výmysl)
Vzhledem k předchozím zkušenostem jednotlivých členů skupina vstřebává různé vlivy, poměrně komplikovaný kořenový systém Nedělních lidí čerpá z punkové přímočarosti, industriální estetiky či undergroundu stejně tak jako z rocku, jazzu nebo avantgardy, snad až nezdvořile si NL pro své potřeby občas vypůjčí motiv či postup z klasické či populární hudby. Ve vzniklém koktejlu se jednotlivé složky tu podporují, tu se vzájemně popírají, vzdalují se od sebe či se naopak proplétají až k dosažení konečného obrazu. Dlužno podotknout, že nástroje Nedělní lidé využívají ne vždy zcela korektním způsobem.
Někteří z členů jsou aktivní i na poli výtvarném a literárním, tvorba Nedělních lidí tak často směřuje skrze mimohudební přesahy k ucelenějšímu vyjádření, jež lze jen těžko podřídit konkrétní formě či stylu.
V roce 2010 pod zkráceným názvem NeLidé skupina doprovodila výstavu plechových obrazů JKF nazvanou „Střešní Práce“, přičemž samotné obrazy zastaly místo jednoho z hudebních nástrojů. I v rámci jednotlivých písní lze ostatně v instrumentálním obsazení dohledat mnoho nehudebních předmětů či nástrojů vlastní výroby, které obohacují vystoupení Nedělních lidí nejen zvukově, ale bezesporu i vizuálně.
kdo co o nedělních : | |
kulturní magazín UNI - Antonín Kocábek | |